Klika šla pomalu ale jistě dolů. Ozvalo se jemné zavrzání. Dveře od třídy se otevřely a vešla paní učitelka. V ruce držela papír. Napomenutí? Poznámka? Byla to pozvánka na soutěž Hala roku. Po přečtení prvního odstavce, kde bylo napsáno, že principem soutěže je postavit věž z dřevěných profilů, aby měla co nejvyšší poměr mezi její nosností a její hmotností, bylo rozhodnuto.

Naše věž postavená ze špejlí vypadala jako kříženec Eiffelovy věže a šikmé věže v Pise.  Konečné prověřování statiky věží probíhalo na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Jelikož finále probíhalo v sobotu, bylo naším prvním úkolem se dostat do hlavního města. Náš tým složen ze dvou maloměšťáků a vesničana hned v Chocni obdivoval elektrifikovanou železnici. Úplným vrcholem obdivu byl podzemí vlak, pomocí kterého jsme se dostali na ČVUT (na opačné nástupiště jsme šli pouze jednou)). Na stavební fakultě nás čekala ještě jedna soutěž, do které jsme se také přihlásili. Její pravidla nebyla dopředu specifikována. Na místě jsme se dozvěděli, že našim úkolem bude překlenout otvor o velikosti 1200 mm za pomocí mostu, který jsme měli vytvořit ze dvou dvoumetrových latí, 12 m provázku a papírových kofolových tácků. Opět zvítězil tým s největším poměrem zatížení ku vlastní hmotnosti mostu. Na realizaci jsme měli dvě hodiny. Asi deset minut před koncem se plně projevila týmová spolupráce. Plné nasazení a časová tíseň nám pomohli vytvořit pěkný most. Bohužel pouze pěkný. Ač nám návrh mostu výrazně pomohli navrhnout asi nejlepší statici v Česku, manželé Břicháčkovi (tedy naše třídní paní učitelka se svým manželem - škoda, že je už napsáno vysvědčení:)), most nevydržel ani základní zatížení. Samozřejmě ne kvůli špatnému navržení, ale kvůli špatnému pokládání závaží. Tento malý neúspěch ale zastínila naše věž ze špejlí. S váhou 250g unesla přes 20 kg, a to nám zajistilo pěkné jedenácté místo z 34 týmů převážně ze středních stavebních škol.

Pak to přišlo. Spíše přijelo. Ono to tam vlastně už stálo. Pojízdný fastfood a možnost si vyzvednout hamburger zdarma. Náš tým složen z Adély Kotrbové, Pavla Šafaříka a Vojtěch Dostála byl spokojen a se zdravým jídlem v ruce sledoval zatěžování věže o hmotnosti 800 g a nosností okolo 300 kg.

Za tým ŠADOKO ze 2.A Vojtěch Dostál