14. 4. 2016 pokračoval cyklus „vodařských“ přednášek, tentokrát se slova ujal pan Pavel Kopáč, hrázný vodního díla Láz, patřícího k Povodí Vltavy. Posluchače si získal nejen svou erudovaností, ale i poutavým a vtipným jazykovým projevem.

Hornictví a vodařství vždy patřily k sobě. Voda jednak sloužila jako pomocník při práci v dolech, představovala však i  nebezpečí zatopení.

Ještě v 19. stol. byly příbramské doly spojeny s těžbou stříbra, dnes je jejich symbolem uran. Příbramský horní revír byl rýžovištěm už v době bronzové, od středověku hovoříme o stříbrných dolech.

Přednáška přinesla mnoho zajímavých (někdy i úsměvných) faktů. Např. to, že při stavbě první hráze, když dělníci udupávali hlínu, do taktu jim hrál flašinetář. Při větším počtu pracovníků dokonce celá kapela. Málokdo asi také věděl, že horníci ze svého platu kupovali jak nářadí, tak i třeba střelný prach. A kdo chtěl za Rakouska – Uherska studovat na Vysoké škole báňské, musel odsloužit dva roky v praxi.

Dnes je důlní voda kontaminovaná kalem, musí se proto upravovat. Z čistírny putuje do říčky Kocáby, a protože je celý rok stejně teplá, říčka ani okolní rybníky nezamrzají.

Vodní díla Láz, Pilská a Obecnice zajišťují 80 % pitné vody pro Příbram, zbylých dvacet je z Vltavy.

Tato a další fakta, která zazněla na přednášce, byla dokládána dobovými kresbami i leteckými snímky ukazujícími zasazení vodních děl do přírody.