Být zaměřený na proces (ne na výsledek) je velmi důležitá a obtížná dovednost, kterou musí projektant rozvíjet. Je to jedna ze 101 sepsaných věcí, kterou se na architektuře naučil slavný architekt Matthew Frederick.

Život na stavebce je úžasný. Vzpomínky na první školní den jsou stále čerstvé, i když naše čtyřleté působení na škole pomalu končí. Je čas začít psát další životní etapu. Jak nám škola pomohla se adaptovat, nyní nám pomáhá i s výběrem vysoké školy a případnými talentovkami. Ve čtvrťáku jsme se rozhodli zabojovat o přijetí na architekturu do Prahy či do Brna.
Nic nechceme podcenit. Víme, že konkurence je velká. Jsme ale vedení skvělými učiteli, kteří pro nás nachystali přípravný kurz v Luži. Stojany, uhly a papíry jsme rozbalili ve volnočasovém centru. Bylo to velmi tematické místo na kurz architektury. Vše se odehrávalo v nově zrekonstruované budově s proskleným štítem, designovým schodištěm nebo malebnou kuchyňkou. Ta byla každým dnem dějištěm kulinářského umění každého ze šesti účastníků kurzu, kteří zde zajišťovali přípravu teplých pokrmů. Začínal pan učitel. Citát od Matthewa Fredericka jsme pochopili záhy. Proces vaření byl přímo úchvatný. Krásná vůně se linula celým domem. Výsledek byl poznamenán celým pytlíčkem chilli. Podle mě skvělá demonstrace citátu. Kurz byl velmi intenzivní.
Celí žhaví jsme se vrhli na kresbu. Mezi naše úkoly patřila například drapérie – kresba látky, různě poskládaných geometrických těles nebo figury. Místo blondýny s mírami 60-90-60 jsme bohužel dostali předlohy antických a barokních soch. Tyto úlohy jsme kreslili na formát A1 především ve dne, aby byly vidět ladné křivky a jejich stíny.
Po setmění jsme se věnovali řešení architektonických úkolů. Měli jsme vyjádřit pojmy jako dynamika, symetrie nebo gradace. Abychom měli ucelený základ o architektuře, nechyběla její historie a současnost prezentovaná krátkými filmy nebo přímo učiteli.
Úžasným zážitkem bylo také překvapení od kantorů. Jednoho večera jsme měli vyjít za pět minut ven. Čekali jsme toho mnoho, ale toto ne. Krásný ohňostroj a v pozadí chrám Panny Marie Pomocné na Chlumku. Následovala gratulace k jedněm dvacátým narozeninám.
Čtyři dny plné kresby, historie, architektonického přemýšlení a jiného pohledu na věc nás opravdu bavily. Každý jsme se posunul dopředu jak v kresbě, tak v pohledu a kritickém přemyšlení nejen o budovách. Obrovské poděkování patří učitelům Slavomíru Peterkovi a Anně Křížové, kteří nás celým kurzem provázeli. Už se těšíme na pokračování ve škole.

Vojtěch Dostál, třída SI4.