Na tradičním „dopraváckém“ putování jsme tentokrát navštívili Mělnicko a Kokořínsko. Naši cestu jsme zahájili v Kralupech nad Vltavou, kde jsme si prohlédli novou vzpěradlovou lávku a unikátní funkcionalisticko – kubistickou stavbu mostu TGM (architektů Krohy a Farského). Dále jsme pokračovali do Alliprandiho Veltrus, na zámek, do parku a k Laudonovu pavilonu. Po té jsme asi tři hodiny strávili na Hořínsko – vraňanském plavebním kanálu, který byl v roce 2021 rekonstruován pro plavbu lodí výšky až 7 m. To vše za cenu přestavby všech mostních objektů. Čtyři nové mosty jsou dokonce zdvižné, jeden z nich je i železniční. Viděli jsme most ve Vraňanech, mosty v Lužci (včetně krásné visuté lávky z roku 2022) a unikátní zdvižné zařízení „kamenného“ mostu na zdymadle v Hoříně, secesní stavby architekta F. Sandera z roku 1905. Měli jsme to štěstí, že jsme se dostali do útrob mostu a dokonce i viděli zdvižení mostu. První den jsme zakončili v Mělníku, kde jsme se podívali na soutok Labe s Vltavou a v dáli viděli i památnou horu Říp. Potom už jen ubytování (chatky v centru přírodní rezervace Kokořínský důl), večeře a odpočinek.

Druhý den nás probudil intenzivní déšť. Naše meteoroložka však předpověděla, že déšť brzy přestane, a tedy, že na túru po Máchově cestě vyrazit můžeme. Kupodivu měla pravdu, tak jsme viděli Pokličky, krásné skalní útvary, Kokořínský tunel a vyšplhali na kopec k hradu Kokořín, kde jsme měli domluvenou prohlídku. Po náročném dopoledním programu jsme se občerstvili v Mělníku, městě plném historie a vinohradů. Dále jsme pokračovali do obce Obříství, která se pyšní unikátním Štěpánským mostem. Most se tváří jako visutý, je to však příhradový konzolový most. Potom už jen nejrychlejší cesta domů (D0, D11, D35 a E35). Paní řidička svůj koráb bravurně ovládala, tak jsme do Mýta přijeli asi o 45 minut dříve, než říkal náš přesný itinerář.

Moc děkuji kolegyním za spoluorganizaci exkurze, studentům potom za pozornost.