Nízkonákladový autobus skoro značky Mercedes měl na papírové navigaci nastavený cíl Brno, ulice Černopolní. A proto, že navigace formátu A4 nehlásila žádné kolony, cesta probíhala v tichosti s jemnými basy tvrdého rocku.

Po vystoupení se před námi objevila budova, která několikanásobně předběhla svoji dobu. Podle mého vila Tugendhat má stále ještě slušný náskok před současností. Zde jsme měli objednanou prohlídku pro školy. Po vstoupení do budovy nás okamžitě uchvátila jednobarevnost, strohost, krása použitého materiálu obalovače bot. Po prohlédnutí nočních pokojů jsme sestoupili do jádra budovy. Zde už byla slova zbytečná, a tak krásu mohla popsat snad jen hudba. Vilou se rozlila voda z karibských oblastí a onyxovou stěnu objížděl Jack Sparrow. Tóny, které symbolizovaly bohatství a něco nepředstavitelného na tehdejší dobu udávala Áďa Kotrbová. Vila určitě ukrývá mnoho příběhů ale pro Česko je asi nejdůležitější ten, který se odehrál v roce 1992 pod jedním ze stromů přilehlé zahrady. Ta krásně dokresluje jemnost a strohost celého komplexu.

Po exkurzi ve vile jsme se přesunuli na stavební fakultu. Po cestě nám paní učitelka ukazovala na budovách znaky jednotlivých stavebních slohů. Po vstupu na půdu Vysoké školy stavební se nám hned rozjasnil svět. Ne snad proto, že proti nám šly dvě blonďaté vysokoškolačky, ale protože na nás čekala plná přepravka baget. Po úvodním slovu proděkana pro nás byla připravena prohlídka místních laboratoří. Vodaři žasli nad vodním žlabem s vymodelovaným říčním profilem. Dopraváci ucítili vůni asfaltu a studovali vzorek z dálnice D1 (nutno říci, že se nedrolil). Také pozemáci se našli ve svém, když procházeli laboratoř na výzkum roztažnosti materiálů. Zde se líbilo zejména dívkám, které okouzlily dvě služební motorky, a se zatajeným dechem poslouchali výklad jednoho z lépe vypadajících učitelů. Pokládal i kontrolní otázky. Například co udělá náš dobře známý samopal vzor 24, když ho ponecháme na větru a dešti. Nemohli jsme se shodnout, jestli zkoroduje nebo zrezaví, a tak kvůli časové tísni jsme museli náš program urychlit a ŠALINOU přejet na náměstí, kde proběhla jedna z perfektně připravených přednášek paní učitelky Severové o stavebnictví a po výkladu plni touhy se co nejvíce věcí dozvědět o moderní architektuře, jsme šli obdivovat stavbu místního McDonaldu.

Exkurze pro nás byla velice poučná a mnohým z nás se pomohla lépe rozhodnout při výběru svého zaměření. Objasnila spoustu věcí od života rodiny Tugendhatových po reakci samopalu vzoru 24 s větrem a vodou. Děkujeme za zorganizování prohlídky města Brna paní učitelce Severové a Břicháčkové.

Za 2. A Vojtěch Dostál