Ve středu 6.9. dopoledne naše celá třída přijela na 3-denní adaptační kurz na Pastviny. Po obědě nám začal nekončící maraton od aktivit zaměřených na pohyb, přes týmového ducha, po hry se zaměřením na vzájemné seznámení. Za mě byly nejlepší týmové hry, protože zde se nejvíce ukázalo, jaký kdo je. Nesmím opomenout hru s názvem "Nanukový tvrďák", která položila půlku naší třídy, ale dnes na ni všichni s úsměvem vzpomínáme. Myslím, že jsme si to užili a díky kurzu se lépe seznámili.
Veronika Pořízková
Asi každý z nás má rád nanuky, ale tento adaptační kurz ukázal na to, že nanuk nemusí být jen sladký, když se za něj přidá „tvrďák“.
Adaptačního kurzu jsme se zúčastnili v plném počtu od středy do pátku 6. 9. - 8. 9. 2017. Od školy nás odvezl objednaný autobus do Pastvin. Bydleli jsme v chatičkách olomoucké university a o program se starali její vyškolení lektoři. Představili se jako tajní agenti. Bohužel agent 007 zrovna popíjel v londýnském baru vodku s Martini, a tak se kurzu nemohl zúčastnit. O nebezpečné a napínavé chvíle jsme i tak nouzi neměli. Lektoři, tajní agenti, měli nachystaný opravdu velmi pestrý program, při kterém jsme se postupně seznamovali. Některé hry byly spíše klidové, ale našly se i hry, u kterých se musela vyvinout větší fyzická aktivita. Takovou hrou byl již zmiňovaný Nanukový tvrďák. Hra probíhala na trávníku při dešti. Cílem této sportovní aktivity bylo uběhnout za daný čas co nejvíce oválů, buď jednotlivě, nebo ve dvojici. Dráha se velice klouzala a ke konci místo trávy bylo oraniště. Po hře hlavní agent konstatoval, že vypadáme, jako kdyby do nás stříleli samopalem. A výsledek? Několik lidí mělo lehčí zranění. Jinak adaptační kurz probíhal zcela bez problémů. Domů jsme si odvezli velké zážitky, stmelený kolektiv a friendbooky, ve kterých jsme našli vzkazy od spolužáků.
Vojtěch Dostál
Dne 6. 9. jsme se s naší třídou a naší paní učitelkou vypravili do Pastvinských lesů na adaptační kurz. Naše výprava začala v 8:00 ráno před budovou školy a následovala dvouhodinová cesta do Pastvin. Po příjezdu jsme se zabydleli v chatkách a šli jsme očíhnout zdejší rajón. Po celé tři dny se nám věnovali instruktoři nebo‑li „agent Tom, agent Tonda, agentka Janča a agentka Simča“ z univerzity Palackého, kteří s námi hráli nejrůznější hry a snažili se zcelit náš třídní kolektiv. A to je jim povedlo na výbornou. Musíme uznat, že jsme se opravdu nenudili, hry byly jak vyčerpávající, tak zábavné a naučné. Užili jsme si mnoho srandy a zůstali nám krásné vzpomínky a zážitky, na které jen tak nezapomeneme.
Kateřina Menclíková
