V úterý 29. 4. 2025 vyrazili studenti čtvrtého ročníku dopravního oboru na svou poslední exkurzi. Chtěli jsme něco „echt“, tak jsme pro ně domluvili prohlídku výstavby stanice Pankrác pražského metra (nově budovaná trasa „D“).
Tento objekt je zřejmě tím nejkomplikovanějším na celé lince. Kromě výstupů a technických tunelů („obracení“ souprav), také eskalátorové tunely pro přestup na trasu „C“. Jedná se tedy o stanici přestupní, její složitost krásně vidíte na obrázku 001. Budoucí profil stanice (obr.002) je také ohromující – kolem 400 m2.
Stanice se razí v hloubce cca 25m, největší komplikací je ale fakt, že trasa „C“ vede neuvěřitelné 4m (!!!) nad stropní klenbou stanice. Pouze čtyři metry nadloží! To vše ve velmi proměnlivé geologii, dokonce je zde i třída 5b. Proto je také výrub členěn do 11 dílčích výrubů : začíná se spodní štolou uprostřed profilu, ta je i průzkumná, pokračuje se levou a pravou „gotikou“ v oblasti okrajů kaloty, po té se prohlubují „gotiky“ směrem k jádru (opěří) s dále do dna. Nakonec se razí střední kalota a postupuje se sestupně přes jádro až do dna. Vystrojuje se primárním ostěním : výztužné oblouky (bretex), kari sítě, svorníky (chemické kotvy) a stříkaný beton (obr. 011 – 013).
V obtížných geologických podmínkách se používají doplňkové metody :
jehlovaní, chemická a trysková injektáž. Dále následuje mezilehlá plášťová izolace (obr. 004-
005).
Nakonec se osadí výztuž a pomocí pevného nebo posuvného teleskopického bednění
provede sekundární ostění (ŽB )(obr.006 – 008 a 014).
Také musí být vyraženy eskalátorové
tunely – výstup do paláce Arkády a budovy Gemini a samozřejmě propojení s trasou „C“
(proto metro stávající stanicí trasy „C“ pouze projíždí). Na obrázcích č. 009 – 010 to dokládají
tunelové rozplety.
Startovací čelbou je stavební šachta mezi ulicemi 5. května a Na Strži (obr. 015 – 017), kde naše exkurze začínala.
Na obrázcích č. 018 – 019 je náš tým, na obrázku 020 budoucí podoba stanice. Exkurze byla velmi zajímavá a přínosná. Za to bych chtěl poděkovat firmě Subterra, zejména potom hlavním stavbyvedoucím: panu V. Andělovi a panu Š. Ivorovi.
Po pauze na oběd („mekáč“ nikdy nezklame) jsme pokračovali k Nuselskému mostu – našli
jsme si místo, kde trasa metra „C“ (stanice Vyšehrad) vjíždí do komory mostu a na místě
zopakovali, co jsme se o této stavbě učili (021). Kousek od tohoto místa je také Šroubovitá
lávka, dílo architekta Karla Pragera (022 – 023).
Potom jsme pokračovali na vyhlídku na
Vyšehradské skále, kudy vede náš nejstarší silniční tunel (r.1905), kde jsme si něco řekli o
železničním mostě ( 024 – 025) a jeho budoucnosti a také o třetím nejstarším mostě v Praze.
Tím je Palackého most z roku 1878. Most zažil mnohé : jezdila po něm koněspřežná tramvaj,
chodil po něm A. Einstein (učil v Praze na německé univerzitě) a také bombardování
amerického letectva, které si v roce 1945 spletlo Prahu z Drážďanami a most silně poškodilo.
Čtveřice sousoší od Myslbeka byla z mostu přesunuta do parku na Vyšehradě. Na obrázku
026 (snad) Ctirad a Šárka.
Na tomto místě je krásný pohled na Prahu – Praga Caput Regni
(Praha hlava království – nebo Praha zničená deštěm ??) (obr.027). Z vyhlídky jsme také
sledovali, jak pokračuje výstavba Dvoreckého mostu (obr. 029).
Závěrem jsme se kulturně
„občerstvili“ u rotundy svatého Martina, kde jsme oprášili znalosti z architektury. Ještě jsme
stihli kostel a Slavín. Ten byl opakováním k maturitě z českého jazyka a literatury. Našli jsme
řadu našich velikánů, dokonce i Káju Saudka, pouze Zuzanu Navarovou se nám najít
nepodařilo. A potom rychle na vlak a domů.
Děkuji všem studentům za zájem, dotazy a dobrý dojem, který jsme ve firmě zanechali.
Ing. Stanislav Skalický
