Festival Nakopněte svoji školu jsme si ani letos nemohly nechat ujít – a s radostí říkáme, že byl zase o kousek lepší. Tři dny nabité inspirací, sdílením zkušeností a konkrétními tipy do výuky nám doslova „dobily baterky“. Odcházely jsme s hlavou plnou nápadů a chutí některé z nich co nejdříve přenést do našich tříd.
Silným momentem pro nás bylo již v neděli odpoledne vystoupení herečky Lenky Vlasákové s názvem Kdybych šla znovu do školy. Otevřeně mluvila o tom, co si ze svého školního období odnesla – dobrého i náročného – a jak zásadní roli v životě dítěte hraje respektující a vnímavý učitel. Její osobní pohled nám připomněl, že vedle učiva je nejdůležitější vztah.
Velkou dávku energie přinesla MUDr. Marie Skalská s přednáškou Pohybové svačinky pro tělo i duši. Tato energická lékařka nás nenechala jen sedět – doslova nás rozhýbala a ukázala, jak krátké, jednoduché pohybové aktivity během vyučování zlepšují soustředění, náladu i celkovou atmosféru ve třídě. A tak se možná není čemu divit, když se v hodinách ZSV nebo češtiny občas objeví dřepy, kliky či jiná nečekaná „vsuvka“ protažení – koneckonců, proč by měla být fyzická aktivita vyhrazena jen tělocviku?
Obdivuhodná byla také novinářka Apolena Rychlíková s tématem Výchova mužů v Čechách. Otevřela citlivé a velmi aktuální otázky týkající se formování chlapecké identity, vlivu médií i digitálního prostředí. Její vystoupení bylo podnětné a vedlo k živé diskusi.
Pondělní program přinesl další silné impulzy. Pavel Matula v přednášce Máme to na talíři propojil vzdělávání s odpovědností za svět kolem nás a ukázal, jak lze environmentální témata uchopit prakticky a s přesahem do každodenního života školy. Přiznáváme ale, že při jeho povídání o jídle a odpovědné spotřebě jsme postupně dostávaly čím dál větší hlad – a když jsme pak viděly bufetový způsob výdeje obědů, tiše jsme záviděly a přály si, aby se něco podobného jednou objevilo i u nás.
