Těmito slovy zakončil pan Pavel Kopáč svou přednášku na téma Povodně a sucha. Přednášející hovořil velmi fundovaně o problematice povodní. Jednu část přednášky nazval „Povodeň jako krajinotvorná dáma“. Následkem každé takové přírodní katastrofy je totiž větší či menší změna krajiny. Krajina, tak jak ji známe dnes, je často poznamenána neuváženými zásahy a pak si při povodních řeka vyhledává své původní koryto. Jiným důvodem katastrofy může být protržení hráze nebo špatný geologický průzkum. Stručně řečeno příčinou je lidský faktor.

Přednášející prokládal své odborné poznatky i historií. Dověděli jsme se, že například ve starém Egyptě dělili rok na tři období: povodeň (která přinesla úrodnou půdu) – hospodaření – sucho (čekání na novou povodeň).

Zajímavá byla i informace z nedávné minulosti, z roku 2002, kdy velká povodeň zasáhla Prahu. Zde sehrála důležitou roli vltavská kaskáda, která o týden zdržela vodu tekoucí do Prahy, aby se nesetkala s velkou vodou z Berounky a nezpůsobila zalití ještě většího území. 

Ve druhé části přednášky se přednášející zabýval důvody i následky sucha. Proti suchu lze bojovat změnou režimu krajiny, znovu zřizováním malých i velkých rybníků, které byly ve druhé polovině 20. století rušeny.

Přednáška se setkala s velkým zájmem ze strany veřejnosti, žáků i bývalých spolužáků, kteří přišli pana Kopáče podpořit